





Už od rána nás provází vytrvalý déšť, ale na hradě Rytířů z Kořene to rozhodně neznamená nudu. Život tady běží dál a v rytířském duchu se hledají cesty, jak nezahálet ani za nepříznivého počasí.






Už od rána nás provází vytrvalý déšť, ale na hradě Rytířů z Kořene to rozhodně neznamená nudu. Život tady běží dál a v rytířském duchu se hledají cesty, jak nezahálet ani za nepříznivého počasí.





Před večeří se na hřišti rozehrála další ze soutěží Rytířů z Kořene – Kráčející rytíř v brnění. A byla to podívaná, která nenechala nikoho chladným!





Děti se vydaly do nedalekého lesa a pomocí přírodních materiálů – šišek, klacíků, mechu, kůry nebo kamenů – stavěly úkryty pro tyto tajemné obyvatele lesa.





Na táboře Rudolfáci se dnes rozjela výroba osobních měšců – každý malý rytíř a panoš si připravuje svůj vlastní kožený váček, do kterého bude po celý tábor sbírat cenné tolary.





Jak se v oddíle nejlépe poznat? I když děvčata z nejstaršího oddílu jezdí na Rudolfáky některé i více než 8 let, přesto se o sobě něco nového dozvěděli. A hlavně o těch druhých ...





Dnešní dopoledne patřilo děvčatům, která se vydala na průzkum okolí hradní tvrze Rytířů z Kořene. Ani drobný deštík je neodradil – s pláštěnkami, kapucemi a úsměvy na tvářích vyrazily objevovat lesní cesty, skalky i tajemná zákoutí, která se ukrývají v okolní přírodě.





Na dopolední výletě byl čas na hry, stavby domečků. Dokonce kluky přepadlo i menší déšť. Hned zas slunce, tak uschli hned!





Kráčející rytíř v brnění, tak se jmenuje odpoledne soutěž smíšených rytířských rodů.






Voda byla příjemná, sluníčko hřálo a děti do toho šly po hlavě – samozřejmě obrazně i doslova. Smích, cákání a radostné výkřiky zaplnily celý areál.





Dnešní odpolední hra nás přenesla hluboko do historie – do časů českého království, kdy šlechtické rody nosily své jedinečné erby jako symboly cti, odvahy a tradice. Děti se nejprve seznámily s erbovní symbolikou středověké šlechty a objevily, co znamenají barvy, tvary i zvířata na štítech dávných rodů.