Napsali o nás


Petra Pešková (Milovice)

Naši dva kluci jezdí na tábor s Rudolfáky opakovaně a rádi! Na letním táboře je perfektní parta vedoucích, mají velmi promyšlený program, díky kterému dětem ani nechybí elektronika! O jiném táboře vůbec neuvažujeme!



Kateřina Švehlová (Domažlice)

V naší rodině se účast na tomto táboře předává po generace. Děti samy začaly chtít, když maminka líčila zážitky. Jsou  vždy smutní, když tábor končí a jede se domů. No a letos, na dotaz „Chceš jet, i když je tábor přesunuty na jiné místo?“ „Mami, na 700% chci“. To asi mluví za vše.



Jitka Přibková (Plzeň)

Když se řekne Rudolfka a Rudolfáci, vybaví se mi nejen krásné místo uprostřed Českého lesa, ale hlavně parta lidí. Ti žijí přípravou tábora vlastně celý rok. Moje dnes už dospělé děti trávily na tomto táboře každé prázdniny po celou dobu školní docházky. Při odjezdu domů se už těšily, až se sem za rok vrátí. Na táboře našly celoživotní přátele nejen ony, ale i my a věřte, že toto pouto trvá už bezmála čtyřicet let.



Lenka Poláková (Plzeň)

Jako máma dvou synů tento tábor upřímně doporučuji. Zážitky a novými znalostmi z tábora jsme žili celé léto. Jedinou chybou bylo, že dětem se ani trochu nechtělo domů. Oceňuji informovanost skrze webové stránky a facebook stránky o průběhu celého tábora. Je vidět, že tábor vedou lidé se srdcem na svém místě. Děkuji za krásné zážitky mých synů.



Tereza Coufalová (Břetislav)

Rudolfka a parta z Rudolfky je zásadní součást mého dětství, ale i dospěláctví. Na Rudolfku jsem jezdila společně s bráchou jako tábornice, pak jako praktikantka a vedoucí. Děti, které jsem měla v oddíle jsou dnes už rodiči, mnozí z nich rodiči další generace rudolfáckých děti.  Rudolfkou prošly všechny tři mé dcery, moje neteře a synovec, děti mnohých mých kamarádek. Všichni se na Rudolfku vraceli a mnozí z nich vracejí a roste z nich další generace praktikantů a vedoucích. Pro mě byla Rudolfka místem prvních letních lásek, táborových kamarádství, která přerostla v letitá přátelství, místem, kde jsem se cítila bezpečně a vždy přijímána. Proto se raduji z toho, když vidím, ze totéž znamená tento tábor i pro všechny “mé” děti. Jsem vděčná partě vedoucích, že stále předávají dnešním táborníkům štafetu přátelství, přijetí, smyslu pro partu a fair play, štafetu  dobrodružství, legrace a sounáležitosti. Není dnes možná moc míst, kde děti tohle všechno mohou zažít. Přeju jim, aby i z jejich letních táborových lásek a kamarádství vznikla přátelství, která se počítají na desítky let. A nechť zakoření v roce 2021 na Kořenu!



Karel Janeček (Plzeň+Planá)

Je velmi těžké napsat něco o nás, o „Rudolfácích“, krátce. Ano, hrdě se hlásím k těmto lidem. Potkávali se na táboře (nejen) a zažívali všichni společně, nezapomenutelné věci, které mě následně formovaly v mém životě. Ta různá kamarádství z této doby, nabyla dnes ještě většího významu a hloubky, možná proto, že vznikla na tomto táboře, společnými prožitky.

Vzpomínek, spojených s emocemi, je prostě hodně a nelze je všechny vypsat, to by bylo na román, určitě delší, než ten od Jiráska. Ale takové spaní v lese, táborové práce, kácení stromů a příprava táboráků, opékání buřtů, noční pochody, střelbu ze vzduchovky, sportovní klání, koupání v rybníce, stavění hrází na potůčku, cvičení a mnoho dalšího, v tomto úžasném kolektivu, na to se nedá jen tak zapomenout. Také na pocity důvěry a bezpečí, sounáležitosti, kamarádství, první lásky a zklamání, prostě nejen tohle všechno k tomuto táboru patří.

Když se nad tím zpětně ohlížím, jsem přesvědčen, že je to dáno kolektivem lidí, který tento tábor vždy tvořili. Kteří se o nás starali a dohlíželi na nás, jako na děti v oddíle. Bylo to o těch samých lidech, kteří nám předávali zkušenosti, dávali nám důvěru, ale také kontrolovali, když jsme pomáhali jako praktikanti s vedením oddílu. A v neposlední řadě, nám pak svěřili samostatně oddíl a my jsme se snažili, to samé, předávat dál. A snad dobře, když se nám s chutí děti na tábor vrací a je to již několikátá generace.

Takže i tímto ohlédnutím jim vzdávám hold a velký dík, za to, co pro nás udělali a co nám umožnili prožít. Věřte, že my se budeme snažit to samé předávat Vašim dětem.

Takže přestaňte o tom tady jenom číst a přijeďte se přesvědčit a prožít to s námi.