Historie

Kolem roku 1966 jsme zaznamenali již naše první Rudolfáky na táboře. Stejně bláznivé nápady měly děti při karnevalu i v tomto roce. „Řada“ na oběd byla zasloužená, protože nejdříve bylo nutné oloupat více jak 30kg brambor!

Kde se vzal, tu se vzal z Čerchova přijel zapomenutý lyžař. Je zajímavé, že nějvíce „opravdu starých“ fotografií se zachovalo z karnevalů.

Sportovního ducha měli vedoucí vždy v sobě. Volejbal to bylo to nej! První turnaje probíhaly nejdříve za burácivého fandění dětí. Následně děti vystřídaly na hřišti vedoucí a většinou s přehazovanou se bavily zbytek dne! Inspiraci určitě měly!

I dospělý se umějí zasmát.

Karneval vždy byl příležitostí se vyřádit

Vzít na sebe různé podoby a na chvilku být lesní vílou či druidem

Od začátku byl tábor zaměřen na různé sportovní zápolení.

Na tomto obrázku to byl skok do výšky.

Rekordy padaly, někdy i pěkně bolely!

Sportovním vyvrcholením tábora je již více jak 40 let Olympiáda. Nemáme vrcholové sportovce, nemáme tartanové dráhy a špičková sportoviště. Co však máme je nadšení pro sportovní zážitky, olympijskou myšlenku spolupráce a fair-play sportovního klání.

Děti se losují do týmů, které buď reprezentují jednoltivé světové státy nebo týmy dle celotáborové hry. 2 olympijské dny mají své slavnostní zahájení a ukončení s odměnami a diplomy. Soutěžíme jak v klasických disciplínách jako jsou běh, překážky, střelba, ale i v netradičních. Zvláště v létě lyžování a napínavém přetahu lanem.

V létě roku 1989 jsem hluboko v České lese vůbec netušil, co nás čeká na podzim. Již další rok se mi v Českém lese otevřeli další možnosti pro výlety a vycházky do lesa, které doteď byly zadrátovány ostnatým drátem!

V roce 1992 náš tábor hostila lokalita Ostrůvek. V areálu bývalého loveckého zámečeku z 19. století, který byl postaven rodem Windischgrätzů. V romanticky upraveném přilehlém parku zřízeno několik rybníčků, dřevěná kaple a hájovna. Několik dřevěných chatek a stanů se stalo naším utočištěm v době rekonstrukce Rudolfovy Pily

Hoši z  chlapeckého oddílu v roce 1992. Nyní zasloužilí otcové 1,2 až 3 dětí. Ty už se postupně vracejí na tábor jako ti nejmladší! To už je 3.generace.

V roce 1994 jsme začali fotit první barevné fotky. Na barevný film. Každá fotografie 9x13cm stále majlant. Dneš už nikdo neřeší počet udělaných fotek. Tehdy jsme opravdu dobře přemýšleli co vyfotit. 24 políček na filmu. Čekání skoro 2 týdny na výsledek. A potom …

Na dva roky 1998 a 1999 vystřídala Pepu Andrea.

Vůbec to neby lehký úkol, ale zvládla ho na jedničku.

O to krásnější je, že v roce 2019 už jela na tábor její skoro 8 leté dcera.

2 generace nejsou vyjímkou ani u jiných táborníků

Motivace jezdit na tábor se určitě dědí z generace na generaci. Takový byl i první rok pro některé z nás. V roce 2006 poprvé, v roce 2021 už jako vedoucí, který umí připravit zábavu pro malé i velké!

Od roku 2006 připravujeme každý rok nové téma celotáborové hry. Historie celotáborových her se ustálila a používáme některé často se opakující prvky, opřené o zájem dětí a osvědčené svou přitažlivostí. Patří mezi ně motiv cestování, soupeření týmů v rámci dvoudenní Olympiády, soupeření dvou skupin, spolupráce mladších dětí se staršími (družstva pro celotáborovou hru jsou smíšená), idea vzájemného poznávání a porozumění, úcta ke druhému a k přírodě, výtvarná a dramatická tvořivost a samozřejmě různé sportování.

Výběr námětu pro celotáborovou hru proto každý rok závisí na možnosti vhodně tyto prvky uplatnit a obohatit je opět o něco nového a nepoznaného. Takto vznikají témata jako například Honba za pokladem, Putování po Chodsku, Kocourkov, Yetti či Pilawood (čili parodie na americký Hollywood), Orienmt Express, Řemesla či Námořníci.

Grantová výzva T-Mobile v roce 2008 se i díky velké podpoře vedoucího Vokouna podařila. Stovky hodin práce, pečlivého plánování, skoro 40ti stránková žádost o grant, ústní podpora při obhajobě projektu. POVEDLO se. Dostali jsme 40.000 Kč na sportovní potřeby. Koupili jsme odolný venkovní stůj na stolní tenis, který slouží do dnes. Podložky na kondiční cvičení, velké gymbally 55cm i další cvičební a sportovní pomůcky. Zásadně jsme tak obohatili program kondičního cvičení a Pepa je hned všechny využil!

INDIÁNSKÉ LÉTO bylo posledním celým táborem pro Ninku a Marušku. Moc jim děkujeme za jejich výkony během uplynulých hóódně let. Další rok nastoupila další generace zkušených vedoucích. Ninka a Maruška se za námi rádi vrací, vždy je uvítáme 🙂

Aby děti mohly odjet z tábora roku 2016, měly za úkol vyluštit šifru- Ta následně otevřela zámek od uzavřené faranóvy hrobky. Trvalo skoro celých 14 dnů než ji našly. Přitom visela celý tábor v jídelně před jejich očima. Na začátku byl ale jen jeden čtvereček 10cm x 10cm! Balo to napínavé a makačka celý tábor!

V letech 1896 až 1898 vypukla na Aljašce velká zlatá horečka. Tisíce zlatokopů se vydalo na dlouhou cestu na sever Ameriky za vidinou pohádkového bohatství, které ukrývala drsná, ale krásná příroda Aljašky. V naší etapové hře jsme se vydali po stopách odvážných mužů, ale i žen, z nichž jenom hrstka se dočkala vysněného bohatství.

Během 14 dní na Rudolfově Pile děti zažijí celý příběh zlaté horečky od chvíle, kdy vyplují parníkem z San Francisca do severského přístavu Skagway. Zde je bude čekat náročný nákup zásob pro překonání vysokohorského průsmyku Chilkoot, kde bude kanadskou Severozápadní jízdní policií zkontrolováno vybavení. Cestu od pobřeží přes průsmyk budou muset překonat mnohokrát, každý zlatokop s sebou musí nést mimo nářadí na rýžování až jednu tunu zásob, aby mohl přežít zimu v kanadské divočině.

Po překonání hřebenů bude na zlatokopy čekat sestup k jezeru Bennett na kanadské straně hor, kde se nekonečný proud lidí zastaví. Na břehu jezera přes zimu vyroste městečko z několika tisíc stanů. Naši zlatokopové budou kácet stromy a vyrábět provizorní plavidla, přestože většinou tuto práci nikdy nedělali. Potom jim nezbude nic jiného než jen čekat, až na jezeře roztaje led. 11. července bude poprvé možno plavidla spustit na vodu. V průběhu pouhých 2 hodin se flotila, čítající desítky plavidel, naložená téměř 15 tisíci tunami zásob vydala na 800 kilometrů dlouhou cestu přes jezera a kaskády po proudu řeky Yukon, až na vytoužený Klondike.

I naši Zlatokopové budou mezi sebou soutěžit a získávat tak stále více zlata ze svých zakoupených pozemků. Nejhlavnějšími aktéry celého dobrodružství na Klodiku jsou ale především naše děti, které se za 14 dní naučí neuvěřitelné kousky, které budete moci potom sledovat na fotografiích a videu.

Celotáborová hra nás přenesla do řemeslných dílen a do zákoutí různých zajímavých povolání. Přestože se nejedná o putovní tábor a byli stále na stejném místě, ale i poznali blízké i vzdálenější okolí. Děti byly kromě oddílů rozděleny na řemeslné CECHY, které mezi sebou budou soutěžit v různých zajímavých disciplínách.

Celý tábor byl netradiční právě počtem aktivit, které se točily okolo řemeslné zručnosti. Různých výtvarných činnosti, šití, malování, stavby, dřevěné výrobky, batikování, ubrousková technika, polštářky, stavby věží. Děti si vyzkoušely povolání číšníka, kuchaře, celníka, zedníka, jeřábnice, švadleny a mnoho dalších. Z tábora si odvezli i mnoho svých výrobků.

Po všech přípravách „Rudolfiády 2020“ nám na jaře do našich plánů vpadl Koronavirus. Nezaháleli jsme. Plánovali jsme léto 2021. Určitě se vám bude líbit!

Stovky hodin práce celého týmu, mnoho km při hledání nové vymazlené táborové základny, neskutečná administrativa při založení nového spolku, kontaktujeme pamětníky. Uvidíte v létě 2021, že to bude stát za to!