Galerie

Vyvrcholením dnešního dne byl velkolepý dostihový závod, který proběhl na louce pod hradem Kořen. Tam vzniklo skutečné závodiště, kde se mezi sebou utkalo všech osm rytířských rodů, každý se svou vlastní stájí.

Hrad Kořen dál roste a sílí – druhá fáze stavby obranných věží je v plném proudu! Chlapci z chasy nezahálejí a s každým dalším trámem či klínem jejich konstrukce nabírají na výšce i stabilitě

Na hradě Kořen panuje čilý stavební ruch – chlapci z chasy se pustili do návrhu a stavby obranných prvků, protože zvědi zlého Irenika se už podle zpráv pohybují nebezpečně blízko. Je třeba jednat rychle a stavět vysoko!

Zatímco rytíři pilně trénují na odpolední jezdecký turnaj a ladí poslední detaily své jízdy na kolbišti, dvorní dámy nezůstávají pozadu. V hradní komnatě se naplno rozběhly přípravy odměn pro nejlepší z nejlepších.

Zatímco část chasy cvičila jógu, ostatní rytíři se pustili do tréninku na odpolední dostihový závod, který proběhne na velkém rytířském kolbišti. Atmosféra je napjatá – každý se snaží doladit taktiku, rychlost i obratnost, protože ve hře je víc než jen sláva!

Slunečné ráno na hradě Kořen přálo pohybu, a tak chasa po snídani zamířila na kondiční cvičení inspirované jógou. Po náročném výletním dni bylo potřeba těla protáhnout, ale zároveň najít klid a rovnováhu, které každý rytíř i dvorní dáma potřebují.

Dnešní fotografie zachycují napínavý šipkový turnaj mezi oddíly, který se rozjel naplno na hradě Kořen. Každý rytíř i panoš měl možnost ukázat pevnou ruku a přesné míření, které se jim bude hodit při závěrečné obraně pramene mládí proti Irenikovi.

Ve středověku museli být rytíři a jejich chasa nejen stateční, ale i šikovní a vynalézaví. Dnes jsme na hradě Kořen tuto dovednost otestovali naplno – děti se pustily do stavby Da Vinciho mostu, který se skládá pouze z latí a prkének, bez jediného hřebíku, provázku či lepidla!

Chasy je na hradě Kořen opravdu požehnaně, a tak víme, že pro Vás rodiče není snadné poznat, ve kterém rodě právě ten Váš rytíř nebo dvorní dáma bojuje za čest a slávu.

Cestu jim zpříjemňovalo slunečné počasí, lehký vánek a především společnost motýlů, kteří je vítali podél cesty, jako by věděli, že přichází vzácní hosté. Děti si užívaly nejen krásnou trasu, ale i klid lesa a výhledy, které Třebel nabízí.