Rytíři 2025

Krásné a radostné vánoční svátky plné klidu, světýlek a společných okamžiků Vám ze srdce přejeme!

Léta Páně šestnáctého, kdy v okolí Mariánských Lázní a vsi zvané Kořen divoká příroda hvozdy, kopci a močály vábila, rozšířila se zvěst podivná a nevídaná: že v lesích prý vytryskl pramen zázračný, jenž život prodlužuje, mládí navrací a neduhy těla i duše hojí. Nazván byl ten pramen „Mariánským pramenem“.

Těsně před vypršením času si rodiče vyzvedávají našeho kamaráda Jiřího – i když kulhá, odjíždí s úsměvem a krásnými zážitky! Ale co to? Ještě dva rytíři zůstávají! Rodiče dorazí později, až kolem 13:00 – žádný problém!

Po odjezdu chasy zůstala hradní šatna plná opuštěných pokladů – oděvy a obuv rytířů i dvorních dam, které marně čekaly na své majitele. Neztratilo se něco i vašim dětem?

Zatímco rodiče objímají své unavené, ale šťastné děti a děkují nám osobně za krásné dva týdny, mezi dětmi už teď zní první sliby: "Pojedeme zase, že jo? Za rok na Kořen!"

Sluníčko nám dnes ráno připomnělo, že i loučení může být krásné. Je tu poslední den Rytířů z Kořene, a i když nás čeká už jen snídaně, balení a úklid, celá chasa se probudila s úsměvem.

Starali se s nasazením o téměř 90 dětí, organizovali hry, soutěže, výpravy i večerní pohodu, rozdávali úsměvy, záplaty i tolary. A za to jim patří obrovské díky!

Před odjezdem domů si chasa pochutnala na slavnostní večeři – smažený kuřízek s bramborem byl opravdovým hitem. Porce mizely rychleji než šípy z lukostřeleckého turnaje a mnozí si s chutí přidali! 🐔🥔