Táborová kronika Archivy | Dětský letní tábor - RUDOLFÁCI

Přestavujeme Vám Martinu „Jonáše“, bývalou hráčku „křídlo“ házené z týmu DHC Slavia Praha. Dnes maminku dvou krásných dětí.

Jeden jediný den tábora plánujeme celodenní výlet. Spojujeme příjemnou procházku s dosažením naplánovaného cíle. Pokud je hezké počasí vybíráme trasu tak, abychom dopoledne šli ve stínu lesa a odpoledne se mohli koupat a řádit u vody. Hned ráno po snídani si všichni zabalí důležité věci do batůžku, dostanou balíček jídla na cestu. Dalším táborovým jídlem bude až večeře. Po oddílech, případně některé oddíly společně vyrážíme na různě dlouhé trasy do okolí tábora. Cestou je hodně zastávek. Buď na zajímavou hru nebo vybalit připravenou svačinu. Na trase bývají i nějaké ty lesní plody, zvláště borůvky. I v roce 2021 se můžete těšit na zajímavé vodopády, staré mlýny na Kosím potoce nebo zříceniny tajemných hradů. Konstantinolázeňsko nám poskytuje mnoho příležitostí pro celodenní výlet.

Přetahování lanem je sport, při kterém se dva týmy snaží tahat za lano opačnými směry a překonat silou soupeřící tým. Ne jinak to probíhá na letním táboře. Tento sport zařazujeme pravidelně do programu táborové olympiády. Již na začátku sportovních her jsou rozlosovány týmy tak, aby bylo co nejvíce zajištěno pravidlo fair-play.  Nejlépe stejný počet starších a větších dětí, kluků a děvčat. Byli byste překvapeni, ale při přetahu lanem není výhodou váha sportovce. Ale spíše jeho síla. Zejména však týmový duch a taktika celého družstva. „Nejdříve necháme pomalu vyhrávat, a potom za to vezmeme.“ To byla jedna. „Budeme tahat a povolovat střídavě rychle za sebou.“. Jsou opravdu různé způsoby. Některé přetahy jsou rozhodnuty v řádech sekund. Ten nejdelší trval i 3 minuty, kdy se soupeřící týmy přetahovaly tam a zase zpět.

Při výletech v době konání tábora představujeme dětem jeho okolí. A to nejen přírodu, ale i obyvatele a jejich dovednosti. Některá řemesla jsou již dávno zaniklá a je tak třeba navštívit muzeum. Jedno takové vám nyní ukážeme na fotkách. V minulosti jsme navštívili Dřevorubecké muzeum. I letos v roce 2021 připravujeme pro děti překvapení. I těm, co s námi jezdí opakovaně. V nové lokalitě stále objevujeme zajímavé místa, lidi, kteří nás jistě uvítají tak, jako na Peci pan Jan Riederer st.

Odvážné kouzelnické číslo hodné mistra předvedl náš kamarád Zajda. Když se objevila pila, byla nejdříve velká nouze o dobrovolníky. Ale nakonec jsem kouzelníkovi uvěřili. Přípravy vrcholily. Bylo nutné vše promyslet a řádně připravit. Když už byla dobrovolnice ve vodorovné poloze, kouzelník si naměřil přesně místo řezu. Na řezání si připravil velmi ostrou pilu tak, aby řez byl rovný. Potom už nastala ta chvíle, pila se noří do živého. Tím kouzelník odděluje nohy od těla dobrovolnice. jako důkaz ještě posouvá celý stůl. Je vidět, že nohy se hýbou. Stejně tak i obličej dobrovolnice se směje! A teď zase zpět. To šlo ráz na ráz. Stačilo magické zaříkadlo a nohy byly opět zpět celé a zdravé. Ani by nás nenapadlo druhý den předat rodičům dítko ve dvou kusech!

Na letním táboře Rudolfáci mají děti možnost si vybrat zdarma pohlednici, kterou chtějí poslat domů rodičům nebo babičkám a dědečkům. Často i několikrát za tábor při poledním klidu děti přijdou a vybírají. Pohlednice připravujeme s ohledem na téma celotáborové hry. Zároveň je možné je vždy dotvořit, vybavit. Potom každá obdržená poštou je vlastně originál. Známky je možné na táboře zakoupit za aktuální cenu české pošty. Pošta z tábora je odesílána každý všední den.

V programu tábora je hlavně pohybová činnost a různé další sporty, míčové hry, stolní tenis, turistika s poznávací činností, kombinovaná s každodenním kondičním cvičením, vyžadujícím různé pomůcky, jako podložky, míče, švihadla, dřevěné tyče, gymbally, ringo kroužky a další.  Kondiční cvičení je určené všem dětem, které potřebují zlepšit a udržet fyzickou zdatnost, vytvořit si návyk na pravidelné sportování a budování síly, rychlosti, agility a vytrvalosti.

Tak tato soutěž nebyla vůbec v plánu. Před táborem jsem nic nepřipravoval. Vznikla tak nějak náhodou, ale nápad to byl super! Skoro celý den jsem fotil nohy přítomných dospěláků a praktikantů na táboře. Před filmovým večerem jsme potom uspořádali vědomostní soutěž. Úkolem týmů bylo přiřadit správně jména dospěláků k fotografii nohou. Jak znáte své nohy? Ani někteří dospěláci své nohy nepoznali! Poznáte své nohy nyní po létech?

V roce 2009 jsme na jaře byli s vlastními dětmi na několika výtvarných setkáních, kde se vyráběla keramika. Děti měly možnost si vytvořit svůj výtvor z hlíny. Následné vypálení v peci zvěčnilo tento výrobek už na věky. Tato myšlenka nás tak nadchla, že jsme podobný program připravili i na letní tábor - Orient Express!

Osobně si pamatuji tu nedočkavost při rozdávání táborové pošty oddílovým vedoucím… zda mi něco přišlo, a případné zklamání, když mezi pohledy nebylo nic pro mě. Bylo to jediné spojení s domovem v hlubokém lese. I proto jsem se vždy na dopisy tak hodně těšil. Rodiče, babičky, dědečkové se vždy domluvili a snažili se, abych každý den něco dostal. Dnes se situace ve světě mobilů možná trochu změnila, ale i tak jako rodiče můžete vytvořit dětem poštu, na kterou budou stejně nedočkavě čekat jako kdysi já!